Mapa - Wisconsin

Wisconsin (anglická výslovnost, oficiálně ) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Wisconsin hraničí na severovýchodě s Michiganem, na jihu s Illinois, na jihozápadě s Iowou a na západě s Minnesotou. Severní ohraničení tvoří Hořejší jezero, východní ohraničení Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 169 640 km² je Wisconsin 23. největším státem USA, v počtu obyvatel (5,8 milionů) je 20. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 41 obyvatel na km² je na 23. místě. Hlavním městem je Madison s 240 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Milwaukee s 600 tisíci obyvateli, dále Green Bay (100 tisíc obyv.) a Kenosha (100 tisíc obyv.). Wisconsinu patří 1320 km pobřeží Hořejšího a Michiganského jezera. Nejvyšším bodem státu je vrchol Timms Hill s nadmořskou výškou 595 m na severu státu. Největšími toky jsou řeky Menominee, která tvoří část hranice s Michiganem, Milwaukee, Wisconsin, Chippewa, St. Croix River, která vytváří část hranice s Minnesotou, a Mississippi, jež je hranicí s Minnesotou a Iowou.

Do oblasti pozdějšího Wisconsinu dorazili první francouzští průzkumníci roku 1634, později se území stalo součástí Nové Francie. V roce 1673 dosáhli řeky Wisconsin, kterou nazvali Meskousing, podle pojmenování toku od jednoho z místních indiánských kmenů hovořících algonkinským jazykem; samotný původ slova však není zcela objasněn. Název řeky se díky francouzským autorům změnil na Ouisconsin a pojmenování přešlo i na celý region. Tento tvar byl později poangličtěn na současný Wisconsin. Roku 1763 získali území, coby výsledek sedmileté války, Britové, avšak teprve v této době se v regionu začala objevovat první stálá evropská osídlení. Od roku 1783 je oblast Wisconsinu součástí nově vzniklých Spojených států, které ji v roce 1787 začlenily do Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo v roce 1800 indianské a o devět let později illinoiské teritorium, od roku 1818 bylo území součástí michiganského teritoria, jehož součástí zůstalo do roku 1836, kdy bylo zřízeno vlastní wisconsinské teritorium. Wisconsin se 29. května 1848 stal 30. státem USA.

Prvním evropským průzkumníkem na území Wisconsinu byl Francouz Jean Nicolet, který roku 1634 přistál v oblasti Red Banks (poblíž dnešního města Green Bay) ve snaze nalézt cestu do Orientu. Francouzi ovládali území až do roku 1763, kdy jej postoupili Britům.

Od roku 1788 do roku 1800 byl Wisconsin součástí Severozápadního teritoria. Později byl spravován jako součást Teritoria Indiana (1800 až 1809), Teritoria Illinois (1809 až 1818) a Teritoria Michigan (1818 až 1836). Osidlování začalo otevřením dvou veřejných pozemkových úřadů v roce 1834. Teritorium Wisconsin bylo zřízeno 3. července 1836 a existovalo až do 29. května 1848, kdy se Wisconsin stal 30. státem Unie.

Raná historie byla ponejvíce ovlivněna těžbou galenitu (sulfid olovnatý). Ve 20. až 40. letech 19. století byl Wisconsin důležitým těžebním státem, což se odráží v názvech mnoha měst, například Mineral Point. Když se díky dohodám s indiány otevřel kolonizátorům jižní Wisconsin, zachvátila tisíce horníků „Olověná horečka“. Mnozí z nich byli imigranti z anglického hrabství Cornwall. Včetně dalších přistěhovalců Němci, Poláci, Norové, Irové, Češi, Švýcarové a další. Více než polovina produkce olova ve Spojených státech byla v té době zajišťována Wisconsinem. Belmont, město v důlní oblasti, se dokonce načas stalo hlavním městem státu. Ve 40. letech 19. století snadno dosažitelné zásoby rudy došly a většinu zkušených horníků odlákala zlatá horečka v Kalifornii. Z těžařského období pochází také přezdívka „Badger State“ (Jezevčí stát). Tu získal Wisconsin z toho důvodu, že mnoho horníků se svými rodinami žilo přímo v dolech, kde pracovali. Proto byli přirovnáváni k jezevcům.