Trarza (Wilaya du Trarza)
Trarza (الترارزه) je jeden z patnácti regionů (vilájet), na které se dělí africký stát Mauritánie. Nachází se v jihozápadní části země mezi hranicí se Senegalem a Atlantským oceánem. obklopuje aglomeraci hlavního města Nuakšott, která tvoří tři regiony. Trarza má rozlohu 67 800 km² a žije v ní okolo 270 000 obyvatel, hlavním městem je Rosso. Dělí se na šest departementů: Boutilimit, Keur Massene, Mederdra, Ouad Naga, R'Kiz a Rosso.
Většinu obyvatelstva tvoří Bidhanové, směs Arabů, Berberů a černochů, kteří zde v 17. století založili emirát existující až do roku 1902, kdy se stal francouzským protektorátem. Region byl centrem hnutí za nezávislost Mauritánie, pocházel odtud první prezident Muchtár uld Muhammad Daddáh.
Trarza má aridní podnebí. Jižní část regionu patří k úrodnému povodí řeky Senegal, na severu převažuje poušť. Vegetaci tvoří hlavně pryšec a tamaryšek, produkuje se arabská guma. Ekonomickým centrem je Rosso a kulturním a náboženským centrem Boutilimit. Obyvatelé byli tradičně nomádi, kteří se v důsledku postupující desertifikace stěhují do měst.
Většinu obyvatelstva tvoří Bidhanové, směs Arabů, Berberů a černochů, kteří zde v 17. století založili emirát existující až do roku 1902, kdy se stal francouzským protektorátem. Region byl centrem hnutí za nezávislost Mauritánie, pocházel odtud první prezident Muchtár uld Muhammad Daddáh.
Trarza má aridní podnebí. Jižní část regionu patří k úrodnému povodí řeky Senegal, na severu převažuje poušť. Vegetaci tvoří hlavně pryšec a tamaryšek, produkuje se arabská guma. Ekonomickým centrem je Rosso a kulturním a náboženským centrem Boutilimit. Obyvatelé byli tradičně nomádi, kteří se v důsledku postupující desertifikace stěhují do měst.
Mapa - Trarza (Wilaya du Trarza)
Mapa
Státní území - Mauritánie
Mauritánská vlajka |
Od 8. století byla součástí Ghanské říše. Tu v roce 1076 dobyli berberští Almorávidé a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. Almoravidovská říše se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí říše Mali. Sever byl pod silným vlivem arabského Maroka. Ve válce Šar Bubu (1644 až 1677) získali arabští beduíni kmene Banu Maqtil původem z Jemenu po porážce Berberů zbytek území. V oblasti vznikl kastovní systém na jehož vrcholu stály arabské válečnické kmeny. Postupně došlo k arabizaci Berberů a černošského obyvatelstva v oázách tzv. Haratinů. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků (Portugalci, Španělé, Angličané, Nizozemci a hlavně Francouzi). V 16. a 17. století se na jihu Mauritánie ustavily emiráty Trarza, Brakna a Tagant. Roku 1740 vznikl na severu emirát Adrar. Jména všech těchto někdejších emirátů nesou 4 ze 13 moderních mauritánských regionů.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AR | Arabština (Arabic language) |
FR | Francouzština (French language) |