Mapa - Taškent (Tashkent)

Taškent (Tashkent)
Ulice v Taškentu

Taškent (uzbecky Toshkent, v cyrilici Тошкент, rusky Ташкент) je hlavní a nejlidnatější město Uzbekistánu.

V oblasti dnešní uzbecké metropole existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název Šaš. V 8. století jej dobyli Arabové, o další století později pak zničily výpady Čingischána a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj.

Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za Tamerlánovy vlády ve 14. století. Od počátku století šestnáctého připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak Bucharskému chanátu. V polovině 19. století se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod Kokandský chanát. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili.

Významným zlomem v historii města se stala nadvláda Ruské říše, která začala roku 1865 a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum Turkestánské gubernie, začal se rozvíjet jako moderní město. Středověké hradby se odstranily na přelomu 80. a 90. let 19. století. Od roku 1899 tu existuje železniční spojení s Kaspickým mořem, o dalších šest let později se zprovoznila trať do Orenburgu. 11. listopadu 1917 zde došlo k vyhlášení sovětské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna 1918 nahradila Turkestánskou gubernii Turkestánská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého SSSR. Roku 1930 se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí Samarkand. Ve 20. a 30. letech začala industrializace, Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání průmyslu na jihovýchod a východ SSSR v časech druhé světové války. S novými továrnami sem začali ale přicházet i Rusové.

26. dubna 1966 bylo město zničeno silným zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy (např. Hotel Uzbekiston), typické pro tehdejší SSSR. Velkou změnou v dopravě se roku 1977 stalo otevření metra, roku 1985 pak vznikla moderní dominanta města – 375 m vysoká televizní věž.

Po roce 1991 se stal Taškent metropolí nezávislého Uzbekistánu, masivní výstavba (metro, továrny, sídliště) byla zastavena. 16. února 1999 se město stalo dějištěm teroristických útoků.

Nedaleko centra se nachází mezinárodní taškentské letiště.

Nezbytným doplňkem města je rozlehlá tržnice, za medresou, uprostřed starých "kuželových" hrobek a secesních staveb z dob carského Ruska.

Po nástupu současného prezidenta Shavkata Mirziyoyeva k moci na konci roku 2016 se Taškent začal intenzivně rozvíjet. Novým centrem města se stává tzv. Tashkent City s několika výškovými budovami a rozlehlým parkem. 
Mapa - Taškent (Tashkent)
Mapa
Google Earth - Mapa - Taškent
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Taškent
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Taškent
OpenStreetMap
USSR_map_NK_42-8_Tas...
5000x3805
upload.wikimedia.org
1253643086_e2297a.jp...
2780x1959
www.200stran.ru
Tashkent-Area-Map.jp...
2100x1102
mappery.com
Tashkent-Area-Map.jp...
2100x1102
www.mappery.com
Mapa-Topografico-de-...
1102x2100
mapas.owje.com
map_samarkand.jpg
1500x1533
touzbekistan.com
mapa-monumentos-sama...
1500x1533
ukraines.files.wordp...
Plan_of_Tashkent_186...
1341x1645
upload.wikimedia.org
Tashkent_City_distri...
1576x1237
upload.wikimedia.org
Tashkent-Uzbekistan-...
1438x1104
mappery.com
Tashkent-Uzbekistan-...
1438x1104
www.mappery.com
tashkent_map_carte.j...
1376x836
www.vazyvite.com
uzbekistan_rel94.jpg
1048x1080
images.nationmaster....
tashkent_map1.gif
1244x785
www.advantour.com
tashkent_map3.gif
1244x770
www.advantour.com
Uzbekistan-Defense-F...
1008x948
www.mappery.com
tashkent_map2.gif
1191x780
www.advantour.com
map_night_clubs.gif
1136x815
www.orexca.com
tashkent_map4.gif
1191x775
www.advantour.com
tashkent_palace.jpg
1077x731
orexca.com
Státní území - Uzbekistán
Vlajka Uzbekistánu
Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán, je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě. Všechny sousední státy jsou rovněž vnitrozemské, a tak je Uzbekistán jednou ze dvou zemí na světě, která je „dvojnásobně vnitrozemská“ (spolu s Lichtenštejnskem).

Jde o unitární stát. Skládá se z 12 provincií a autonomní republiky Karakalpakstán. Hlavním a největším městem je Taškent. V roce 2020 byl počet obyvatel odhadnut na 34 milionů. Úředním jazykem je uzbečtina, turkický jazyk upravený ve 20. století tak, aby mohl převzít latinskou abecedu. Je to mateřská řeč přibližně 85 % uzbekistánské populace. Široce používána je rovněž ruština, a to i ve státní správě. Uzbekové tvoří 81 % populace, následují Rusové (5,4 %), Tádžikové (4 %) a Kazaši (3 %). Podobné jsou poměry náboženské, muslimové tvoří 79 % obyvatelstva, 5 % je pravoslavných křesťanů.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UZS Uzbecký sum (Uzbekistan som) so'm or сўм 2
ISO Jazyk (lingvistika)
RU Ruština (Russian language)
TG Tádžičtina (Tajik language)
UZ Uzbečtina (Uzbek language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Turkmenistán 
  •  Tádžikistán