Sucre
Město založil 29. září 1538 Pedro de Anzures, který je pojmenoval Ciudad de la Plata de la Nueva Toledo (Město Stříbra z Nového Toleda), poté se začalo užívat zkrácené jméno La Plata (Stříbro). Zdejší území obývali Indiáni Čarkové, kteří však Španělům nekladli žádný odpor. Záhy město nabylo velké důležitosti díky blízkosti dolů v Porco a v Potosí. Roku 1559 zřídil v La Platě král Filip II. Královský soud Charcas (Real Audiencia de Charcas) s působností nad oblastí pokrývající dnešní Paraguay, jihovýchodní Peru, severní Chile a Argentinu a velkou část Bolívie. Do roku 1776 byl součástí místokrálovství Peru, poté byl připojen k místokrálovství Río de la Plata. V roce 1609 bylo ve městě založeno arcibiskupství a v roce 1624 Universidad Mayor Real y Pontificia de San Francisco de Xavier de Chuquisaca, jedna z nejstarších univerzit na americkém kontinentu. Do 18. století byla La Plata soudním, kulturním a náboženským centrem regionu.
25. května 1809 vyšli studenti univerzity, následovaní občany města, do ulic s požadavkem o propuštění Jaimeho de Zudáñeze, jenž byl toho dne obviněn a uvězněn za „spiknutí“, a odstoupení Ramóna Garcíi de Leóna y Pizarra, předsedy Královského soudu Charcas. Ještě téhož dne byl Jaime de Zudáñez propuštěn. Chuquisacká revoluce, známá jako První osvobozenecký výkřik v Americe, byla podle některých historiků jiskrou, jež zažehla boj za nezávislost v Latinské Americe.
Roku 1825 bylo podpisem v zámečku Casa de la Libertad (Dům svobody) stvrzeno založení Bolivijské republiky. Poté, co se město stalo metropolí Bolívie, bylo v roce 1839 na počest hrdiny bojů za nezávislost Antonia Josého de Sucre překřtěno na Sucre. Po ekonomickém úpadku Potosí Sucre ztratilo svůj dřívější význam, což bolivijskou vládu motivovalo k tomu, aby roku 1899 přemístila své sídlo do La Pazu.
Mapa - Sucre
Mapa
Státní území - Bolívie
Bolivijská vlajka |
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BOB | Bolivijský boliviano (Boliviano) | Bs | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AY | Ajmarština (Aymara language) |
QU | Kečuánština (Quechua language) |
ES | Španělština (Spanish language) |