Mapa - Nové Mexiko (New Mexico)

Nové Mexiko (, oficiálně , ) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA. Nové Mexiko, jeden ze států Čtyř rohů, hraničí na západě s Arizonou, na severu s Coloradem, na severovýchodě s Oklahomou, na východě a jihovýchodě s Texasem a na jihozápadě s mexickými státy Chihuahua a Sonora.

Se svou rozlohou 315 194 km² je Nové Mexiko pátým největším státem USA, v počtu obyvatel (2,1 milionů) je 36. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 7 obyvatel na km² je na 45. místě. Hlavním městem je Santa Fe se 70 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Albuquerque s 560 tisíci obyvateli, dále Las Cruces (100 tisíc obyv.), Rio Rancho (90 tisíc obyv.), Roswell (50 tisíc obyv.) a Farmington (50 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Wheeler Peak s nadmořskou výškou 4013 m v pohoří Sangre de Cristo Mountains. Největšími toky jsou řeky Rio Grande, která tvoří část hranice s Texasem, a Canadian.

Do oblasti Nového Mexika se první Evropan dostal v letech 1540–1542. Region svoje jméno získal o 20 let později podle údolí Mexika. Území se roku 1598 stalo částí provincie Santa Fe de Nuevo México spadající pod místokrálovství Nové Španělsko, tehdy také vznikla první evropská osada v regionu. Od roku 1821 byla tato provincie součástí nezávislého Mexika, které ji na základě výsledku mexicko-americké války postoupilo v roce 1848 Spojeným státům. O dva roky později bylo na části jejího území zřízeno novomexické teritorium, které existovalo do roku 1912. Nové Mexiko se 6. ledna 1912 stalo 47. státem USA.

Nové Mexiko má nejvyšší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států Unie, za což vděčí částečně své historii a částečně imigraci z Mexika. Země oficiálně nemá úřední jazyk, fakticky jsou všechny významné dokumenty publikovány ve dvou nejpoužívanějších: angličtině a španělštině. Nové Mexiko má také třetí nejvyšší podíl indiánského obyvatelstva mezi státy Unie (po Aljašce a Oklahomě) a v absolutním počtu indiánských obyvatel je pak na čtvrtém místě (více indiánů žije jen v Kalifornii, Oklahomě a Arizoně). Většina novomexických indiánů náleží k Navahům a pueblovým indiánům, navažština je třetím nejpoužívanějším jazykem. Nejsilnější vyznání představují katolíci.

Podnebí je dosti suché, velkou část státu pokrývají pouště. Zejména na severu ale existují rozsáhlá zalesněná pohoří. Obyvatelstvo je koncentrováno především do několika velkých měst, jinak je osídlení velmi řídké lokálně i celkově. Pro celé Spojené státy má velký význam především těžba ropy a zemního plynu a také vojenské využití novomexického území – nacházejí se zde velké letecké základny a rozsáhlá pokusná a testovací zařízení. Právě na území Nového Mexika byla pokusně odpálena první jaderná zbraň.

smlouvy z Guadelupe Hidalgo (1848) a Gadsdenovou koupí (1853)]] Prvním guvernérem provincie se stal Juan de Oñate, který ještě v rok svého jmenování založil na Rio Grande poblíž puebla Ohkay Owingeh první stálé bělošské osídlení na území Nového Mexika (a amerického Západu vůbec), San Juan de los Caballeros, a zahájil práce na novém úseku Královské vnitrozemské cesty, spojujícím jeho kolonii se Santa Barbarou. Roku 1600 žilo na území provincie asi 700 Španělů a 80 tisíc indiánů, v následujících letech ale nemoci indiánskou populaci silně zredukovaly.

Někdy okolo roku 1608 začalo vznikat bělošské osídlení při úpatí pohoří Sangre de Cristo, v oblasti dnešního Santa Fe. Oficiálně založeno a prohlášeno hlavním městem provincie bylo La Villa Real de la Santa Fé de San Francisco de Asís v roce 1610. V roce 1680 žilo na území provincie asi 1470 Španělů a 17 tisíc indiánů.

Španělé ztratili kontrolu nad hlavním městem i drtivou většinou území provincie v roce 1680, když vypuklo Popého povstání, během kterého většina bělošských obyvatel uprchla nebo byla povražděna. V průběhu povstání se indiánům dostali do rukou ve větším počtu španělští koně, kteří pak jimi začali být hodně využíváni při lovu i v boji a rychle se rozšířili i do oblastí, s nimiž běloši doposud nepřišli do styku.

V roce 1692 většinu provincie i hlavní město prakticky bez boje znovu obsadil Diego de Vargas, který následně zpacifikoval i některé vzdorující okrajové oblasti a puebla. Španělé nově oficiálně garantovali indiánům řadu práv, mimo jiné právo na půdu a právo obracet se na soudy a přislíbili více respektovat jejich kulturu. Běloši se začali vracet, v roce 1706 bylo založeno Albuquerque. Zatímco bělošská populace rychle rostla, indiánská naopak v důsledku nemocí dále klesala a na konci 18. století už běloši tvořili výrazně většinovou část obyvatelstva.

V roce 1821 se Nové Mexiko stalo součástí Mexika, které se v Mexické válce za nezávislost zbavilo španělské nadvlády. Situace v něm byla značně složitá: mexická vláda byla slabá a v některých částech provincie situace často hraničila s bezvládím. Území severně a východně od Rio Grande si po odtržení od Mexika nárokovala Republika Texas, která ovšem nebyla schopna své požadavky reálně uplatnit, přestože se o to pokoušela.