Michigan
 |
 |
Se svou rozlohou 250 493 km² je Michigan jedenáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (9,9 milionů) je desátým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 68 obyvatel na km² je na sedmnáctém místě. Hlavním městem je Lansing se 115 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Detroit s 680 tisíci obyvateli, dále Grand Rapids (200 tisíc obyv.), Warren (130 tisíc obyv.), Sterling Heights (130 tisíc obyv.), Ann Arbor (120 tisíc obyv.) a Flint (100 tisíc obyv.). Michigan se rozkládá na dvou poloostrovech, oddělených od sebe osm kilometrů širokým průlivem Mackinac. Leží tak na březích čtyř z pěti Velkých jezer a také na břehu Jezera svaté Kláry, celková délka pobřeží dosahuje 5189 km. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Arvon s nadmořskou výškou 603 m na severním poloostrově. Největšími toky jsou Řeka svaté Marie, Řeka svaté Kláry a řeka Detroit, všechny tři tvořící část hranice s Ontariem, a dále řeky Menominee, která vytváří část hranice s Wisconsinem, Muskegon a Manistee.
Na území dnešního Michiganu dorazili první Evropané v roce 1622, první stálá francouzská osídlení zde vznikla o 40 let později. Od té doby byl region součástí Nové Francie. Tehdy také vznikl název Michigan, což je pofrancouzštělá varianta čipevského slova miši-gami, které označuje velkou vodu, nebo velké jezero. Roku 1763 byla oblast, vzhledem k výsledku sedmileté války, postoupena Velké Británii, od níž území převzaly v roce 1783 nově vzniklé Spojené státy. Ty zde roku 1787 zřídily Severozápadní teritorium, zabírající oblast několika dnešních států, včetně Michiganu. Po vyčlenění Ohia v roce 1800 bylo území součástí indianského teritoria; vlastní michiganské teritorium vzniklo roku 1805. Michigan se 26. ledna 1837 stal 26. státem USA.
Původními obyvateli toho území byli příslušníci kmenů Odžibvejů a Ottawů. Od 17. století sem začali pronikat francouzští lovci kožešin. Od roku 1763 až do skončení války za nezávislost patřilo území Michiganu Spojenému království. Okupace Detroitu vojsky Spojeného království roku 1812 během americké války za nezávislost zvýšilo nutnost lepšího spojení města. Následně byly budovány silnice a železnice a roku 1825 byl také otevřen Erijský průplav, který umožnil lodní spojení Detroitu s New Yorkem.
Význam Detroitu tak stále stoupal. Stal se přestupním stanovištěm pro mnoho přistěhovalců mířících na západ, z nichž část se usadila na úrodných půdách v jižní části Michiganu.
Detroit v roce 1942 Michigan se 26. ledna 1837 stal 26. státem, který vstoupil do unie. Ložiska železné rudy a laciná lodní přeprava po jezerech zapříčinila od konce 19. století rychlý rozvoj průmyslu. V průmyslovém Detroitu byl v roce 1899 založen automobilový závod Oldsmobile a o pět let později, v roce 1903, General Motors a Ford. Během hospodářské krize sice prosperita města utrpěla značné škody, ovšem v poválečném období opět výrazně vzrůstala. Ve 40. a 60. letech 20. století proběhly v Michiganu rozsáhlé nepokoje, zapříčiněné sociálními tlaky a těžkou životní situací zvláště černošského obyvatelstva.
Mapa - Michigan
Mapa
Státní území - Spojené státy americké
 |
 |
| Vlajka Spojených států amerických | |
S rozlohou 9,8 milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě). S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii). Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| USD | Americký dolar (United States dollar) | $ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| FR | Francouzština (French language) |
| ES | Španělština (Spanish language) |
