Rujána (Rügen Island)
Rujána (původně Rána;, německá výslovnost: IPA: [], nebo IPA: []; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.
Obraz Slavnost Svantovítova na Rujáně z cyklu [[Slovanská epopej od Alfonse Muchy, 1912]] Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila. V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Obraz Slavnost Svantovítova na Rujáně z cyklu [[Slovanská epopej od Alfonse Muchy, 1912]] Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila. V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Mapa - Rujána (Rügen Island)
Mapa
Státní území - Německo
Německá vlajka |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.