Mapa - Guyana (Co-operative Republic of Guyana)

Guyanská vlajka

Guyana, plným názvem Guyanská kooperativní republika, je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.

Holandská Guiana 1667–1814 Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Aravaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovali ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.

Přibližně o jedno století později, roku 1796, obsadili Angličané nizozemskou část Guyany. Vlastnické vztahy byly upraveny až roku 1814. Nizozemská Guyana byla rozdělena mezi Angličany a Nizozemce a Surinam – v této době patřící ještě ke Guyaně, byl přidělen Nizozemcům. Během napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích, ale roku 1833 bylo zrušeno otroctví, proto země v roce 1833 až 1917 zaznamenala příliv indických pracovních sil, které výrazně poznamenaly následující politické dějiny Guyany.

V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a 26. května 1966 získala definitivně samostatnost. Guyana byla zpočátku parlamentní monarchií a hlavou státu byla britská královna Alžběta II. Od 23. února 1970 je Guyana prezidentskou republikou. Dvě nejdůležitější strany v parlamentu zastupují dvě největší národnostní skupiny: Lidový národní kongres (People National Congress) obyvatel afrického původu a Lidová pokroková strana (People Progressive Party) obyvatel indického původu. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.

V roce 1978 získala Guyana mezinárodní pozornost, když zde 918 příslušníků americké sekty Chrám lidu spáchalo hromadnou sebevraždu pod vedením Jima Jonese. Mezi oběťmi bylo také 300 dětí. V předcházejícím incidentu byl příslušníky sekty spolu s dalšími pěti lidmi zavražděn kongresman Leo Ryan, jediný člen Kongresu zabitý při výkonu svého povolání.

V říjnu 1992 se konaly prezidentské volby, první svobodné po 24 letech. Zvítězil vůdce levicové opozice Cheddi Jagan.

V květnu 2008 se prezident Bharrat Jagdeo připojil k dohodě zakládající Unii jihoamerických národů.