Mapa - Andorra (Principality of Andorra)

Andorra (Principality of Andorra)
Andorrská vlajka
Andorra, plným názvem Andorrské knížectví, je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí bez přístupu k moři.

Andorra je 16. nejmenší zemí na světě podle rozlohy (468 čtverečních kilometrů), 11. nejmenší podle počtu obyvatel (asi 77 000) a šestou nejmenší v Evropě. Její hlavní město Andorra la Vella, jež se nachází v údolí řeky Valira, je nejvýše položeným hlavním městem Evropy, leží 1023 metrů nad mořem. Andořané jsou románská etnická skupina katalánského původu. Úředním jazykem je katalánština, ačkoli se běžně mluví také španělsky, portugalsky a francouzsky.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN (od 1993) a Rada Evropy. Není členem Evropské unie, přijala však euro. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský biskup (viz heslo spolukníže Andorry). Celé území státu Andorra je součástí Urgellské diecéze s episkopálním sídlem ve městě Urgell ve Španělsku).

Andorru navštíví každoročně okolo tří milionů zahraničních turistů. V roce 2013 měli obyvatelé Andorry nejvyšší očekávanou délku života na světě, více než 81 let.

[[Hannibalův postup přes Pyreneje a útoky místních kmenů]] První písemný záznam o území Andorry učinil Polybios, nejvýznamnější historik období helénismu, ve svém díle Historiai, v pasáži věnované Punským válkám. Zde zmiňuje kmen Andosini (Ἀνδοσίνους), který se v Pyrenejích měl postavit postupujícímu kartaginskému vojsku. Je velmi pravděpodobné, že jméno tohoto kmene dalo název celé oblasti. Šlo patrně o iberský kmen (Iberové byli předindoevropskými obyvateli Pyrenejského poloostrova, snad zvláště v oblasti Pyrenejí smíšení s Kelty). Studium toponym ukazuje, že tito obyvatelé mluvili jazykem blízkým baskičtině či akvitánštině. Uvažuje se, že v oblasti dominovali mezi 7. a 2. stoletím př. n. l. Další etnický vývoj je nejasný, ale od 2. století př. n. l. do 5. století je zjevný římský vliv na oblast. Patrně proto, že obyvatelstvo obchodovalo s Římem ovládanou oblastí Urgellet (dnes na území Katalánska).

Po pádu Římské říše se Andorra dostala pod vliv Vizigótů. Ti zůstali v údolích 200 let, během nichž se do Andorry rozšířilo křesťanství, zejména z urgelské diecéze. Poté vytlačili Vizigóty z Pyrenejského poloostrova muslimové, ale Andorra byla před islamizací ochráněna Franky. V roce 803 osvobodil Karel Veliký s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů. Traduje se, že pět tisíc Andořanů pod vedením Marca Almugàvera pomohlo bojovat proti Arabům. Za to měli získat tzv. list svobody. Historikové v otázce role Karla Velikého v andorrských dějinách váhají, nicméně karolinská legenda je v Andoře velmi silná, Karel je zde považován za zakladatele země a zpívá se o něm dokonce v prvních verších státní hymny ("El gran Carlemany, mon Pare, dels alarbs em deslliurà", neboli v překladu "Velký Karel Veliký, můj otec, osvobodil mě od Saracénů...", a o kus dále se zpívá dokonce "Sols resto l'única filla de l'imperi Carlemany", tedy "Jsem poslední zbývající dcera karolínské říše"). Každopádně Andorra se v době Karla Velikého stala součástí Marca Hispanica, jakéhosi nárazníkového pásma mezi Franskou říši a umajjovským královstvím Al-Andalus. Karel nebo jeho syn Ludvík Pobožný měli roku 805 dát Andoře i jakousi zakládací listinu.

[[Església de Sant Esteve]] V roce 1288 byla podepsána druhá paréagská smlouva, poté, co hrabě z Foix nařídil stavbu hradu v Roc d'Enclar a dostal se znovu do sporu s biskupem. Smlouva pak zakázala stavbu jakýchkoli vojenských struktur v zemi. V roce 1364 vznikla funkce syndika, který měl zprostředkovávat komunikaci mezi poddanými a dvěma vládci země (Andořané ho považují za prvního na seznamu předsedů parlamentu). Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady (Consell de la Terra), předchůdkyni současné Generální rady, tedy parlamentu. Andorrský parlament je tak někdy označován za druhý nejstarší v Evropě. 9.-14. století je také dobou rozkvětu románské architektury, k nejvýznamnějším památkám patří chrámy Església de Sant Esteve a Sant Joan de Caselles nebo most Pont de la Margineda. V Pyrenejích hledají lingvisté zárodky katalánštiny, měla se začít rozvíjet a ustavovat v 11. století.

Revoluce roku 1881 Roku 1880 oba vládci země zakázali kasina. To vedlo k nečekaně velkému konfliktu, který je zván též revoluce z roku 1881. Vzbouřenci 8. prosince 1880 zaútočili na dům syndika a založili Prozatímní revoluční radu vedenou Joan Pla i Calvaem a Pere Baró i Masem. Prozatímní revoluční rada vzápětí umožnila výstavbu kasin a lázní zahraničními společnostmi. Boje mezi probiskupskými, profrancouzskými a nacionalistickými silami pokračovaly i v letech 1882 a 1885. Probuzený andorrský nacionalismus souvisel s tím katalánským - Andorra se zapojila do kulturního katalánského obrozeneckého hnutí renaixença. Podporovali ho i katalánští aktivisté, například Jacint Verdaguer se načas usadil v Ordinu.

Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 vypukly sociální nepokoje vedené odborářem Jovesem Andorransem, jemuž se jednalo o ochranu práv místních i zahraničních pracovníků během výstavby vodní elektrárny FHASA v Encampu a ovšem posléze přišel i s obecnějšími politickými požadavky. 5. dubna 1933 se Andorrans se svými vzbouřenci zmocnil andorrského parlamentu. Následovala invaze francouzské armády a Andorra tak byla krátce okupována.

V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec a dobrodruh Boris Skosyrev prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále, přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell. Slíbil učinit z Andorry daňový ráj, takže získal nakonec podporu i parlamentu. O několik dní později byl však španělskými úřady zatčen. Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1941. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin. 
Měna / Jazyk (lingvistika) 
ISO Měna Symbol Platné číslice
EUR Euro (Euro) € 2
ISO Jazyk (lingvistika)
CA Katalánština (Catalan language)
Čtvrť - Státní území  
Mapa - Andorra (Principality of Andorra)
Mapa
Google Earth - Mapa - Andorra
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Andorra
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Andorra
OpenStreetMap
Mapa - AndorraAndorra_OnEarth_WMS_visual.png
Andorra_OnEarth_WMS_...
2223x1910
freemapviewer.org
Mapa - Andorra1161px-Andorra_location_map.svg.png
1161px-Andorra_locat...
1161x1019
freemapviewer.org
Mapa - AndorraAndorramap.png
Andorramap.png
800x650
freemapviewer.org
Mapa - Andorra1625px-Andorra_topographic_map-en.svg.png
1625px-Andorra_topog...
1625x1300
freemapviewer.org
Mapa - AndorraAndorra_OnEarth_WMS.png
Andorra_OnEarth_WMS....
1337x1149
freemapviewer.org
map-ski-andorra.jpg
2500x1423
istambuls.files.word...
andorra-map.png
1800x1440
istambuls.files.word...
andorra.jpg
1417x1789
www.lib.utexas.edu
andorra-map-0.jpg
1417x1789
www.orangesmile.com
andorra.jpg
1417x1789
images.nationmaster....
Andorra-Map.jpg
1417x1789
mappery.com
andorra-map-1.jpg
1705x1255
www.orangesmile.com
Andorra-Tourist-Map....
1705x1255
mappery.com
Andorra-Tourist-Map....
1705x1255
www.mappery.com
Andorra-plotical-map...
1412x1244
www.ezilon.com
Andorra-road-map.gif
1412x1170
www.ezilon.com
Andorra-physical-map...
1412x1126
www.ezilon.com
topographical_map_of...
1388x1109
www.vidiani.com
Andorra-seven-parish...
1360x1101
www.zonu.com
Pal-Arinsal-Piste-Ma...
1600x887
www.piste-maps.co.uk
4449797-andorra-map-...
1116x1200
us.123rf.com
tourist_map_of_andor...
1232x1011
www.vidiani.com
Andorra_relief_locat...
1161x1019
upload.wikimedia.org
Europe_map_andorra.p...
1231x929
upload.wikimedia.org
Hiking-Map-Spain-GR7...
1250x850
www.traildino.com
Územní jednotka
Státní území, State, Region,...